Rock For People Europe 2015 / Plzeň

Pá 3 července 2015 – Ne 5 července 2015, koncert , KC Depo 2015 Plzeň

www.rockforpeople.cz

REPORT

Festival před barákem za řekou, skoro pod okny ložnice, kdo by si to nepřál. To byl plzeňský Rock for People Europe, speciální akcička jako dárek Plzni za titul evropského hlavního města kultury. Každé ráno sprcha, k snídani čerstvá šťáva z mrkve, řepy, celeru (proti přehřátí), jablek, pomerančů a brambor (na zvládání nymfomanie), čerstvě vyžehlené tričko, vyfoukaná hlava a každý den jinak nalakované nehty. Pravda, kdo nebyl z Plzně, musel se smířit s tím, že se mu stan promění v pec na pizzu a vykoupat se může tak akorát ve vlastním potu, nebo v řece. V návalu skvělé hudby a úžasné atmosféry to bez tak málokdo řešil. Až budou městem kultury třeba České Budějovice, budou nepříjemní na omak zase plzeňácí.

Všechno je jednou poprvé a krom již zmíněných by se dalo pokračovat. Plácnutí přes zadek pošimrá ego, objetí s polibkem zahřeje tělo a úsměvy, ty pohladí duši. Proto mě činilo radost je i rozdávat. Možná to spoustu z vás překvapí, ale až na tomto místě, do nedávna ještě depa trolejbusů a autobusů, se mi podařilo první opravdové selfíčko, no vážně. A aby toho nebylo málo, povedla se i fotka s vlastníma nohama v záběru, a oběma, neuvěřitelné. No a nakonec, poprvé z vlastní vůle "tancovat" na techno před opravdovým DJem… nikdo to ale nezaujalo,… to ale nebylo poprvé.

Ale festival je (i) o hudbě, hvězdách a o tom, jak která září. Skvělé je, když vaše oblíbená hvězdička zazáří přesně tak, jak čekáte, nebo i o něco víc, to je skvělé. Ještě lepší ale je, když objevíte novou hvězdičku, která dokonce svítí víc, než vám slíbili, to potěší. Některé vám svým nečekaným jasem dokonce vyrazí dech a jiná hvězdička vás chytne za srdce tak pevně, že naprosto nechápete, jak je to možné, když je na to sama a má plné ruce práce, aby všechny ty klapičky zmačkla správně a navíc ve správném pořadí. Určitě má ještě několik (set) rukou, kterými chmatá po těch srdcích.

Ale aby byla harmonie, musíme obrátit na světlo i druhou stranu mince. To se vám stane, že uvěříte, jak o sobě hvězda tvrdí, že je nejzářivější, připraví velkou světelnou show, i zakrýt se předem musí, aby prý neoslepovala předem… a pak, jenom zabliká, jen pár čerstvě vylíhlých můr si toho povšimne, pač ještě nezažily svit slunce. Ze všeho nejsmutnější ale je, když hvězda, kdysi nad slunce jasná, skoro ani neblikne. To je pak mrtvá hvězda. A i ty ručičky, kterými chytali za srdce, jim už nejspíš upadaly. Ještě, že alespoň ty hlavy jim zůstaly na stejném místě, jinak by je nikdo nepoznal. Ale netřeba smutnit, jedna zhasne, dvě nové se rozzáří. A žáru bylo celkově dost a dost, ne jenom od toho slunce nad našimi hlavami.